Fyziologie těhotenství
Oplodnění
Oplodnění je splynutí pohlavní buňky mužské - spermie - s ženskou pohlavní buňkou -vajíčkem. Obě buňky, jak spermie, tak vajíčko, mají poloviční, haploidní počet chromozomů. Vajíčko má vždy 22 autozomů a jeden gonozom X, tedy vždy 23 X, spermie má 22 autozomů a gonozom buď X, nebo Y, tedy 23 X, nebo 23 Y.
Z ejakulátu, vstříknutého při pohlavním styku do zadní poševní klenby, pronikají spermie hlenovou zátkou a děložním hrdlem do děložní dutiny a do vejcovodu, kam první dospějí již za hodinu po souloži. Spermie si zachovávají schopnost proniknout do vajíčka až 72 hodin po souloži. Vajíčka pozbývají schopnost být oplodněna asi za 12 hodin po ovulaci. K oplodnění - impregnaci - dochází obvykle do několika hodin po ovulaci tak, že spermie, které jsou již dříve ve vejcovodu, nebo se sem dostanou brzy po ovulaci, se setkávají s vajíčkem. Speciální chemickou látkou spermie rozruší vnější obal vajíčka a jedna ze spermií do vajíčka vnikne. Spojením jader haploidních gamet vznikne diploidní oplozené vajíčko - zygota, a tím skončí proces oplození. Chromozomálním uspořádáním zygotyje dáno genetické pohlaví budoucího jedince: 46 XY - mužské, nebo 46 XX- ženské.
Termín porodu
Těhotenství trvá u člověka 280 dnů (tedy 10 lunárních měsíců), počítáno od prvního dne posledních měsíčků. Počítáno ode dne koncepce trvá těhotenství 267 dnů (38 týdnů). Takto určený termín porodu je přibližný a kolísá v rozmezí ±10 dnů. Kromě pravidelnosti ovariálního cyklu jsou zřejmé i vlivy konstitucionální.
Termín porodu lze určit přibližně tak, že k datu prvního dne poslední menstruace se připočte 7 dnů a odečtou 3 měsíce. Toto pravidlo platí pro 28 denní cyklus. Ještě hruběji lze určit termín porodu podle data prvních pohybů: připočtením čtyř a půl kalendářních měsíců u primigravidy a 5 měsíců u více-rodičky.
Termín porodu lze též přibližně určit na základě biometrických hodnot získaných ultrazvukem.
Pojem donošenosti je parametr časový. Musí být odlišen od pojmu zralosti, který je pojmem biologickým. Známky zralosti, jak byly uvedeny v charakteristice plodu na konci 10. lunárního měsíce jeho vývoje, jsou právě znaky biologické. Většinou se oba pojmy kryjí: donošený plod je zralý - a obráceně.
Anatomie těhotenství
Pohlavní orgány ženy
Viditelnou částí ženských pohlavních orgánů je pouze vulva nebo-li zevní rodidla, což jsou vlastně záhyby kůže malých a velkých stydkých pysků chránící vstup do pochvy. K zevním rodidlům patří i poštěváček (klitoris), což je vývojově obdoba mužského penisu a dále ještě vestibulární žlázy. Ostatní pohlavní orgány jsou umístěné uvnitř pánve.
Pod klitorisem se nachází vstup do pochvy, což je asi 8 cm dlouhá trubice spojující vnější prostředí s dělohou. Je to orgán uzpůsobený k pohlavnímu styku a plní funkci porodní cesty. Okolo krčku je poševní klenba, do prvního pohlavního styku je chráněna panenskou blánou, což je slizniční řasa zmenšující otvor do pochvy. Pochva je velmi elastická. To jí dovoluje velké roztažení nutné při porodu.
Děložním hrdlem je spojena pochva s dělohou. Jedná se o silnostěnný orgán hruškovitého tvaru. Děloha je uzpůsobena k zachycení oplodněného vajíčka a jeho následné výživě do okamžiku vytvoření placenty. Plod se zde vyvíjí až do porodu. Děložní stěna je tvořena hladkou svalovinou a má schopnost se až několikanásobně zvětšit. Stahy děložní stěny jsou rozhodující při vypuzování plodu při porodu.
V horní části dělohy se napojují dva vejcovody, což jsou trubice asi 10 až 15 cm dlouhé v průměru přibližně 5 mm. Směrem k vaječníkům se trychtýřovitě rozšiřují a v těchto místech se na stěnách vejcovodů nachází zvláštní prstovité výběžky, které vajíčko zachycují. Stěny vejcovodů jsou pokryty řasinkovým epitelem. Tento svými pohyby připomíná vzrostlé obilí ve větru a tento pohyb řasinek umožňuje posouvání vajíčka směrem k děloze. Druhou důležitou funkcí řasinek je, aby zamezily hromadění mrtvých spermií. Spermie totiž pronikají až do vejcovodů, kde dochází k oplodnění vajíčka. Kromě vítěze zde všechny spermie končí svoji pouť, odumírají a tak nastupuje druhá funkce řasinkového epitelu, a to vypuzování mrtvých spermií z vejcovodů. Nejdůležitějšími pohlavními orgány ženy jsou vaječníky (ovaria), v nichž se vytvářejí vajíčka a ženské pohlavní hormony. Jsou to primární reprodukční orgány, jedná se vlastně o párový orgán. Tvarem připomínají mandle, jsou asi 3 až 5 cm velké a váží kolem 10 g. Každá narozená dívka má již při porodu ve vaječnících daný počet nezralých vajíček, v každém z vaječníků je jich přibližně kolem 2 miliónů. Většina z těchto vajíček během růstu zaniká a na začátku plodného období jich každý vaječník obsahuje asi 100 až 150 tisíc. Z tohoto počtu jich dozraje v každém vaječníku do menopauzy přibližně 250.
Produkce vajíček ve vaječnících
Oba vaječníky v plodném období ženy produkují zralá vajíčka (oocyty). Tyto jsou obvykle ob měsíc uvolňována střídavě z každého vaječníku při ovulaci a celý cyklus dozrávání vajíček trvá přibližně 28 dní. Proces zrání vajíček je značně složitý, zrající folikul brzdí zrání dalších vajíček a prostřednictvím krve ovlivňuje zrání vajíček i ve druhém vaječníku. Obvyklé je střídání vaječníků v produkci zralých vajíček, nemusí to však být pravidlem. V mnoha případech může nastat i situace, kdy převládne činnost jednoho z vaječníků.
- Obvykle se vajíčka uvolňují v cyklu asi 28 dnů (menstruační cyklus). Je řízen změnami v produkci jednotlivých pohlavních hormonů během celého cyklu.
- Všechna vajíčka se vytvoří již při nitroděložním vývoji a během života již žádná nová vajíčka nevznikají. Dochází pouze k jejich zrání. Zralé vajíčko má průměr přibližně 0,1 mm.
Ovulace
Každé vajíčko je uzavřeno ve váčku nazývaném folikul. Stěny folikulu jsou vystlané zrnitými buňkami zajišťující vyživování zrajícího vajíčka. Každý měsíc se spouští proces dozrávání v několika folikulech současně. Při zrání folikulu produkuje jeho stěna hormony, které brzdí vývoj okolních folikulů, takže nakonec obvykle dozraje jen jeden folikul. Pouze v případech, kdy zrají přibližně stejně rychle dva nebo zcela vyjímečně více folikulů dostatečně od sebe vzdálených, může dojít k vypuzení více vajíček současně a pak v případě jejich oplodnění dochází k vícenásobnému porodu (nejedná se o jednovaječné potomky a v tomto případě mohou být i různého pohlaví).
- Po dozrání folikul praskne a uvolní vajíčko. Tento proces nastává obvykle ve 14. dnu menstruačního cyklu. Obal folikulu se mění na žluté tělísko produkující hormony estrogen a progesteron. Posléze se mění na bílé tělísko, které již nemá žádný význam.
- Po uvolnění vajíčka z folikulu je schopno vajíčko oplození přibližně 22 až 24 hodin, ve zcela vyjímečných případech o několik hodin déle. Pokud přesto dojde k pozdějšímu oplodnění, většinou se již vajíčko neusadí ve sliznici dělohy.
Vývoj plodu
1. měsíc (4. týden)
Hlava a nohy embrya rostou, vyvíjejí se oči a uši. V budoucím hrudníku bije srdce a vytvářejí se plíce.
2. měsíc (8. týden)
Nenarozené dítě přestává být embryem a stává se plodem. Plod už má všechny orgány. Vytváří se čelist včetně zárodků zubů v dásních. V mozku probíhá elektrická aktivita. Plod měří asi 2 cm a jeho srdce tepe asi 140 až 150 krát za minutu.
3. měsíc (13. týden)
Tlukot srdce je slyšet stetoskopem. Vytvořily se prsty s měkkými nehty. Na prstech jsou zřejmé otisky prstů. Plod reaguje na dotyk. Vyvíjejí se pohlavní orgány, ale určení pohlaví je stále obtížné. Plod se pohybuje, svírá pěst a pohybuje hlavou. Na konci třetího měsíce (prvního trimestru) je plod asi 10 cm dlouhý a váží asi 150 g.
4. měsíc (17. týden)
Plod slyší matčin hlas, tlukot srdce a další okolní zvuky. Plodová voda je dvakrát až třikrát denně obměněna. Matka přibývá na váze asi čtvrt kg za týden. Plod měří asi 16 cm a váží asi 250 g.
5. měsíc (21. týden)
Matce se dále zvětšují prsy, zpravidla pociťuje první pohyby dítěte. Plod je asi 19 cm dlouhý a váží 350 g. Začínají mu růst vlasy a oční řasy. Na ultrazvukovém vyšetření jsou vidět pohyby a bývá možno rozpoznat pohlaví.
6. měsíc (25. týden)
Plod je aktivní a otáčí se. „Saje“ si palec (ve skutečnosti však dosud nemá vyvinutý sací reflex). Má reálnou šanci (asi 70 %) na přežití v případě předčasného porodu. Měří přes 30 cm a váží asi 900 g.
7. měsíc (29. týden)
Plod rychle roste a přibývá na váze. Kope, může škytat a plakat. Chutí rozlišuje mezi sladkým a kyselým. Pracuje všech pět smyslů. Měří téměř 40 cm a váží asi 1,8 kg.
8. měsíc (34. týden)
Plodu rychle narostl mozek. V případě předčasného porodu má dítě velmi dobrou šanci na přežití. Měří asi 42 cm a váží 2,3 kg.
9. měsíc (38. týden)
Je krátce před porodem. Dítě měří od 48 do 54 cm a váží od 2,8 do 4 kg. Průměr jeho hlavy je 9,5 až 10,5 cm.